Hadi

V České republice žije pouze pět druhů hadů - čtyři druhy užovek (hladká, obojková, podplamatá a stromová) a zmije obecná, která je jediným jedovatým hadem žijícím u nás. Slepýš křehký sice vypadá jako had, ale má blíže k ještěrkám. Pokud vám bude někdo líčit, že potkal na výletě hada, s největší pravděpodobností to byl slepýš (je drobnější, průměrně je 30 cm dlouhý), v závěsu za ním by byla jedna z užovek, potkat zmiji už je velká vzácnost.

Všichni hadi žijící u nás jsou ohrožení, někteří dokonce kriticky.

Užovka hladká si k životu vybírá slunné a kamenité stráně, sice je to denní tvor, ale podobně jako ostatní hadi žije poměrně nenápadně. Zajímavostí je, že neklade vajíčka, jak by se to u plaza očekávalo, ale rodí živá mláďata.

(foto Martin Thum)

Užovka obojková je nejrozšířenější užovkou u nás, poznáte ji podle charakteristických světlých skvrn za hlavou. Nejčastěji ji potkáte v blízkosti vody nebo i ve vodě, podle toho také vypadá její jídelníček. Umí plavat a mezi její hlavní potravu patří vodní živočichové jako jsou ryby, obojživelníci atp.

Také užovka podplamatá má ráda blízkost vody, řeky, potoky a jezera. I zimní spánek se často odehrává v dírách blízko vody. V Česku se vyskytuje v okolí větších toků v nížinách, je ale kriticky ohrožená, takže je poměrně vzácná.

Užovka stromová, jak napovídá název, leze ráda po stromech, ale i v křovinách, má štíhlejší tělo a hnědé zabarvení. V Česku se vyskytuje pouze v několika málo lokalitách, které nejsou vzájemně propojeny. Pokud byste chtěli užovku stromovou potkat, museli byste tedy zajet právě do těchto míst.

Všechny užovky mají podobný jídelníček, loví drobné savce, drobné plazy (ještěrky a slepýše), plže a hmyz. Druhy žijící u vody se živí i obojživelníky a rybami.

Jediným jedovatým hadem v České republice je zmije obecná, pokud ale nebydlíte v lokalitě, kde se běžně vyskytuje, tak ji nejspíš hned tak nepotkáte. Dříve byla k vidění poměrně běžně, pak její výskyt dost klesnul a momentálně se nachází hlavně v podhorských a horských oblastech. I tak je velmi plachá a skrývá se hned, jakmile zaregistruje vibrace lidských kroků. Zmije bývá občas zaměňována s užovkou hladkou. Užovka hladká má na hřbetě také vzorek a je o hodně pravděpodobnější, že v přírodě potkáte právě užovku.

Užovky jsou často vyzdvihovány, protože jedí drobné hlodavce, kteří, jak už asi všichni víme, jsou noční můrou většiny zemědělců. Hrabošům polním se ale, na rozdíl od užovek, u nás výjimečně daří. Užovky jsou ohroženy především intenzivním zemědělstvím (chemií v krajině), omezeným prostorem k životu a také automobily. Ano, i pro rychlého a hbitého hada může být silnice past.

Hadi spoléhají především na svůj hmat, cítí otřesy půdy, takže často zmizí dřív, než se stihnete přiblížit. Pokud někde na procházce překvapíte slunící se užovku, ta se bude bránit tím, že se vás bude snažit zastrašit syčením a kmitavými pohyby. Další obrannou metodou je předstírat smrt. Při tom vypouští užovka z kloaky páchnoucí tekutinu, která vás má také odradit.

Pokud máte pocit, že byste se chtěli s hady rozdělit o trochu svého životního prostoru, můžete jim na své zahradě vybudovat hadník. Ten rádi využijí i ještěrky a slepýši. Jde o takovou uměle vytvořenou ubytovnu pro plazy, je to ale zároveň i líhniště, kde se mohou tito živočichové v klidu rozmnožovat a vyvádět nové generace.

Hadník

Hadník není nijak složitý, jen na něj budete potřebovat dost prostoru. Hadník se skládá z ohrádky a výplně. Doporučuje se plocha alespoň 2 x 2 metry, může být ale i větší, například 3 na 3 metry, to když máte opravdu velký pozemek a chcete na něm pozorovat co nejvíce plazů. Čím větší líhniště, tím vyšší pravděpodobnost, že uvnitř vznikne vhodné mikroklima. Ohrádka musí fungovat zároveň i jako průlez, musí tedy obsahovat nějaké mezery. Na výšku je ideální 1 až 1,20 metru. Na ohrádku můžete použít dílce drátěného plotu s oky 5 cm, nebo ji můžete sestavit i z prken či klád. Mezi prkny musí být ale otvory (mezery) minimálně 6 cm, aby se obyvatelé hadníku dostali dovnitř a ven, maximální šířka otvoru se uvádí 20 cm, to zase kvůli tomu, aby se na živočichy v hadníku nedostali predátoři zvenčí. Jestli budete používat dřevo, zvolte neošetřené (nenamořené, nenalakované). Při použití konstrukce ze dřeva se doporučuje vnitřek ještě vyložit pletivem s 5 cm oky.

Zdroj obrázku forumochranyprirody.cz

Čím hadník naplnit?

Na dno přijde vrstva větví, větviček a různých klacíků, na to vrstva hoblin, hnoje, štěpky a kůry, záleží, co máte zrovna k dispozici. Pak můžete pokládat zase dřevo a menší i větší větve. Můžete přidat i hnůj, kompost, odpadní zahradní materiál (listí, posekanou trávu). V hromadě by mělo být díky procesům rozkladu brzy teplo a vlhko, což je to správné klima pro líhnutí plazů. Vrstvy můžete prokládat i lepenkou, papírem nebo přírodními textiliemi.

Výplň bude potřeba jednou za rok doplnit, protože si bude postupně sesedat. Je to jako s kompostem, ale tenhle kompost nikdy nepřehazujete, abyste obyvatelům neublížili. Materiál se doporučuje doplňovat jednou ročně v období od začátku května do půlky června, kdy je nejmenší pravděpodobnost, že se zde budou nacházet březí samice nebo nakladená vajíčka, která byste mohli nechtěně poškodit. Ani v zimě se nedoporučuje s hadníkem manipulovat, protože v něm může některý z živočichů přezimovat.

Místo pro líhniště má být slunné, aby bylo zajištěno dostatečné prohřátí substrátu, nesmí být ale vystaveno slunci do té míry, aby zcela vyschlo. Vhodné umístění je blízko různých suchých kamenných zídek se skulinami nebo hromady kamení, protože to jsou oblíbená zimoviště plazů, takže se tam po vylíhnutí mohou rovnou přesunout.

Celý hadník se nakonec doporučuje ještě znovu překrýt pletivem s 5 cm oky, protože na snůškách a mladých plazech si rádi pochutnají různí predátoři. Ti z volné přírody jako jsou lasicovití, potkani, bažanti a draví ptáci, nebo domácí zvířata jako jsou kočky, psi nebo třeba i slepice.

Jako doplněk můžete část hadníku překrýt fólií nebo plechem, vznikne tak chráněné místo s vyšší teplotou. Ještěrky, slepýši nebo užovky se na nich mohou vyhřívat.

Jiná hadí stanoviště

Jestli se na projekt hadníku necítíte, hadům postačí i dostatek úkrytů, které jim na zahradě připravíte. Hromada kamení nebo dřeva, suché zídky (nespojované maltou), skalka jako imitace kamenité stráně, husté keře. Jako provizorní hadník může sloužit i kompost, jen ho tedy nesmíte přehazovat, abyste nerušili jeho obyvatele.

Užovka obojková a podplamatá bude ráda za zahradní jezírko, to už je ale větší projekt, který k vám na zahradu na oplátku přiláká velké množství živočichů. Někteří se v jezírku usadí, jiní se k němu budou chodit pravidelně občerstvovat.

O jezírku se více dočtete zde.