Hadi
V České republice žije pouze pět druhů hadů - čtyři druhy užovek (hladká, obojková, podplamatá a stromová) a zmije obecná, která je jediným jedovatým hadem žijícím u nás. Slepýš křehký sice vypadá jako had, ale má blíže k ještěrkám. Pokud vám bude někdo líčit, že potkal na výletě hada, s největší pravděpodobností to byl slepýš (je drobnější, průměrně je 30 cm dlouhý), v závěsu za ním by byla jedna z užovek, potkat zmiji už je velká vzácnost.
Všichni hadi žijící u nás jsou ohrožení, někteří dokonce kriticky.
Užovka hladká si k životu vybírá slunné a kamenité stráně, sice je to
denní tvor, ale podobně jako ostatní hadi žije poměrně nenápadně. Zajímavostí
je, že neklade vajíčka, jak by se to u plaza očekávalo, ale rodí živá mláďata.
(foto Martin Thum)
Užovka obojková je nejrozšířenější užovkou u nás, poznáte ji podle
charakteristických světlých skvrn za hlavou. Nejčastěji ji potkáte v blízkosti
vody nebo i ve vodě, podle toho také vypadá její jídelníček. Umí plavat a mezi
její hlavní potravu patří vodní živočichové jako jsou ryby, obojživelníci atp.
Také užovka podplamatá má ráda blízkost vody, řeky,
potoky a jezera. I zimní spánek se často odehrává v dírách blízko vody. V Česku
se vyskytuje v okolí větších toků v nížinách, je ale kriticky ohrožená, takže
je poměrně vzácná.
Užovka stromová, jak napovídá název, leze ráda po stromech, ale i v
křovinách, má štíhlejší tělo a hnědé zabarvení. V Česku se vyskytuje pouze v
několika málo lokalitách, které nejsou vzájemně propojeny. Pokud byste chtěli
užovku stromovou potkat, museli byste tedy zajet právě do těchto míst.
Všechny užovky mají podobný jídelníček, loví drobné savce,
drobné plazy (ještěrky a slepýše), plže a hmyz. Druhy žijící u vody se živí i
obojživelníky a rybami.
Jediným jedovatým hadem v České republice je zmije obecná,
pokud ale nebydlíte v lokalitě, kde se běžně vyskytuje, tak ji nejspíš hned tak
nepotkáte. Dříve byla k vidění poměrně běžně, pak její výskyt dost klesnul a
momentálně se nachází hlavně v podhorských a horských oblastech. I tak je velmi
plachá a skrývá se hned, jakmile zaregistruje vibrace lidských kroků. Zmije
bývá občas zaměňována s užovkou hladkou. Užovka hladká má na hřbetě také vzorek
a je o hodně pravděpodobnější, že v přírodě potkáte právě užovku.
Užovky jsou často vyzdvihovány, protože jedí drobné hlodavce,
kteří, jak už asi všichni víme, jsou noční můrou většiny zemědělců. Hrabošům
polním se ale, na rozdíl od užovek, u nás výjimečně daří. Užovky jsou ohroženy
především intenzivním zemědělstvím (chemií v krajině), omezeným prostorem k
životu a také automobily. Ano, i pro rychlého a hbitého hada může být silnice
past.
Hadi spoléhají především na svůj hmat, cítí otřesy půdy,
takže často zmizí dřív, než se stihnete přiblížit. Pokud někde na procházce
překvapíte slunící se užovku, ta se bude bránit tím, že se vás bude snažit
zastrašit syčením a kmitavými pohyby. Další obrannou metodou je předstírat
smrt. Při tom vypouští užovka z kloaky páchnoucí tekutinu, která vás má také
odradit.
Pokud máte pocit, že byste se chtěli s hady rozdělit o trochu
svého životního prostoru, můžete jim na své zahradě vybudovat hadník. Ten rádi
využijí i ještěrky a slepýši. Jde o takovou uměle vytvořenou ubytovnu pro
plazy, je to ale zároveň i líhniště, kde se mohou tito živočichové v klidu
rozmnožovat a vyvádět nové generace.
Hadník
Hadník není nijak složitý, jen na něj budete potřebovat dost
prostoru. Hadník se skládá z ohrádky a výplně. Doporučuje se plocha alespoň 2 x
2 metry, může být ale i větší, například 3 na 3 metry, to když máte opravdu velký
pozemek a chcete na něm pozorovat co nejvíce plazů. Čím větší líhniště, tím
vyšší pravděpodobnost, že uvnitř vznikne vhodné mikroklima. Ohrádka musí
fungovat zároveň i jako průlez, musí tedy obsahovat nějaké mezery. Na výšku je
ideální 1 až 1,20 metru. Na ohrádku můžete použít dílce drátěného plotu s oky 5
cm, nebo ji můžete sestavit i z prken či klád. Mezi prkny musí být ale otvory
(mezery) minimálně 6 cm, aby se obyvatelé hadníku dostali dovnitř a ven,
maximální šířka otvoru se uvádí 20 cm, to zase kvůli tomu, aby se na živočichy
v hadníku nedostali predátoři zvenčí. Jestli budete používat dřevo, zvolte
neošetřené (nenamořené, nenalakované). Při použití konstrukce ze dřeva se
doporučuje vnitřek ještě vyložit pletivem s 5 cm oky.
Zdroj obrázku forumochranyprirody.cz
Čím hadník naplnit?
Na dno přijde vrstva větví, větviček a různých klacíků, na to
vrstva hoblin, hnoje, štěpky a kůry, záleží, co máte zrovna k dispozici. Pak
můžete pokládat zase dřevo a menší i větší větve. Můžete přidat i hnůj,
kompost, odpadní zahradní materiál (listí, posekanou trávu). V hromadě by mělo
být díky procesům rozkladu brzy teplo a vlhko, což je to správné klima pro
líhnutí plazů. Vrstvy můžete prokládat i lepenkou, papírem nebo přírodními
textiliemi.
Výplň bude potřeba jednou za rok doplnit, protože si bude postupně
sesedat. Je to jako s kompostem, ale tenhle kompost nikdy nepřehazujete, abyste
obyvatelům neublížili. Materiál se doporučuje doplňovat jednou ročně v období
od začátku května do půlky června, kdy je nejmenší pravděpodobnost, že se zde
budou nacházet březí samice nebo nakladená vajíčka, která byste mohli nechtěně
poškodit. Ani v zimě se nedoporučuje s hadníkem manipulovat, protože v něm může
některý z živočichů přezimovat.
Místo pro líhniště má být slunné, aby bylo zajištěno
dostatečné prohřátí substrátu, nesmí být ale vystaveno slunci do té míry, aby
zcela vyschlo. Vhodné umístění je blízko různých suchých kamenných zídek se
skulinami nebo hromady kamení, protože to jsou oblíbená zimoviště plazů, takže
se tam po vylíhnutí mohou rovnou přesunout.
Celý hadník se nakonec doporučuje ještě znovu překrýt
pletivem s 5 cm oky, protože na snůškách a mladých plazech si rádi pochutnají
různí predátoři. Ti z volné přírody jako jsou lasicovití, potkani, bažanti a
draví ptáci, nebo domácí zvířata jako jsou kočky, psi nebo třeba i slepice.
Jako doplněk můžete část hadníku překrýt fólií nebo plechem,
vznikne tak chráněné místo s vyšší teplotou. Ještěrky, slepýši nebo užovky se
na nich mohou vyhřívat.
Jiná hadí stanoviště
Jestli se na projekt hadníku necítíte, hadům postačí i
dostatek úkrytů, které jim na zahradě připravíte. Hromada kamení nebo dřeva,
suché zídky (nespojované maltou), skalka jako imitace kamenité stráně, husté
keře. Jako provizorní hadník může sloužit i kompost, jen ho tedy nesmíte
přehazovat, abyste nerušili jeho obyvatele.
Užovka obojková a podplamatá bude ráda za zahradní jezírko,
to už je ale větší projekt, který k vám na zahradu na oplátku přiláká velké
množství živočichů. Někteří se v jezírku usadí, jiní se k němu budou chodit
pravidelně občerstvovat.
O jezírku se více dočtete zde.