• E-mail: info@zelenadomacnost.com
  • Petr Dobrý

Ještěrky

Jsou to studenokrevní živočichové přežívající na planetě Zemi už od pravěku. V Česku máme 4 druhy ještěrek. Vedou denní způsob života, kdy jsou nejaktivnější ráno a v podvečer. Žijí na slunných místech, mezích, okrajích lesů i ve vhodných zahradách.


Ideální jsou pro ně skulinky v hromadě kamenů nebo kupy dřeva ponechané v koutě zahrady, kde se mohou v parném létě schovat. Během jara a léta vyhledávají ještěrky místa, kde se akumuluje teplo.

V říjnu zalézají do děr, pod kořeny stromů, do puklin nebo malých jeskyněk ve skalách. Před mrazem se musí schovat stejně jako žáby, hadi nebo ježci. Ještěrky přezimují jednotlivě nebo v párech.

V dubnu je vytáhne z úkrytů sluníčko a jejich tělo se vystavuje ztuhlé na slunce, aby se prohřálo. Toto je pro ně životně důležitý proces, aby zvýšily svou tělesnou teplotu a mohly se pohybovat. Poté se svléknou a přichází doba pro rozmnožování.

Přibližně v červnu klade samice 3 - 15 vajíček. Samice vyhrabe mělkou jamku, kde je uloží a zahrabe. Za 2 až 3 měsíce se líhnou mladé ještěrky (konec července).


Pro zimování jim nabídněte přístupný kompost se silnou vrstvou listí jako izolaci nebo kupu listí pokrytou vrstvou klacků. Mimoto si sami hledají skuliny v zemi, mezi dřevem nebo i kameny. Zde mohou hledat útočiště i jiní vítaní hosté.

Na jaře můžeme využít rozložené listí jako mulč, nebo počkat ještě rok na kvalitní listovku pro naše zahrádky.


Co je to za ještěrku?

Ještěrka obecná je asi 20 cm dlouhá, pod zemí vyhrabává dlouhé nory, kde nepřečkává jen zimu, ale může se zde schovávat i v létě. Většinou si však vybudovává dva úkryty, jeden zimní a druhý je jejím letním sídlem.

Naší největší ještěrkou zůstává ještěrka zelená, která je dlouhá až 35 cm. Má ráda vápencové skály. Je teplomilná a probouzí se, když teplota dosahuje 15 ˚C (konec března). Samci získávají při námluvách jedinečně modré zbarvení hrdla. Tato ještěrka patří v ČR mezi kriticky ohrožené druhy společně s ještěrkou zední.


Ještěrka živorodá obývá chladnější a vlhčí prostředí, což bývá ve vyšších nadmořských výškách a lesích.

Proč ubytovat ještěrky na své zahradě?

Pokud jste na své zahradě vytvořili alespoň malou oázu pro volně žijící zvířata, jistě vás brzy navštíví i tito pomocníci.

Ještěrky nám na zahradě pomáhají s likvidací spousty škodlivého hmyzu, mouchami, vosami, housenkami, plži i s mláďaty hlodavců, kteří se poslední dobou tak přemnožují a škodí jak v domě, tak na zahradě. Sami mají také řadu nepřátel. Slouží jako potrava čápům, volavkám, liškám a dalším predátorům.


Jak ještěrkám pomůžeme? Postavme jim hadník.

Ještěrky se rády usazují v hadníku, který je vhodný líhništěm nejen pro užovkovité hady, ale i pro ještěrky a slepýše. Plazi mohou v hadníku klást vajíčka, jelikož funguje jako inkubátor, protože v něm organický materiál tlí a vyrábí teplo. I dospělí se v hadníku rádi vyhřívají, když zespodu topí kompost a shora svítí sluníčko. Mimoto se zde mohou ukrývat nebo zimovat.


Jak vyrobit hadník?

Stavíme jej podobně jako kompost. Důležité je vyhloubit jámu v rohu zahrady (nebo kdekoli jinde na volné ploše) s rozměry 2 x 2 x 1 m. Zaházíme jej většími kameny. Vytvoříme okolo ohrádku asi metr vysokou. Pokud rohy tvoří tyčky, dejte pozor, aby mezi nimi byly mezery alespoň 3 cm. Zepředu, pokud je místo orientováno na jih, tak se na tu stranu může postavit zídka z poskládaných kamenů. Vnitřní prostor se vyplní hrubými větvemi, poté listím a trávou do vhodné výšky, ale neměla by přesahovat výšku ohrádky. Posledním krokem je použití např. starého koberce pro zvýšený efekt izolace. Můžeme používat větvičky, papír, noviny, lepenku, vytrhaný plevel, dřevěné piliny, přírodní textil. Poté budeme muset rok počkat, než vše sesedne. Po roce můžeme přidat další materiál. Pokud v hadníku vidíme mnoho stonožek, mnohonožek a svinek, nemáme se čeho obávat. Ještěrky si brzy vyberou vámi postavený domov.


Suché kamenné zídky doplněné trouchnivým dřevem můžeme osázet skalničkami.

Když do zídky zepředu zabudujeme i tzv. pískové pece z několika litrů písku, umožníme, aby ještěrky nakladly vajíčka. Hadník mohou využívat k rozmnožování, skrývání se před predátory a při vhodných podmínkách i k zimování. Takovéto obydlí je vhodné i pro slepýše, užovky i ropuchy.

Jestliže máte na upravované zahradě starý pařez, který nechcete nebo nemůžete vykopat, můžete jej využít ve prospěch plazů. Je možné ho použít pro zasypání hoblinami a obložení kameny. Tímto vytvoříte skvělý úkryt pro tato zvířata. Avšak ještěrky si vám poděkují i za kupu kamení s trochou starého dřeva, listovkou a kupkou klestí.


Ochrana plazů nebývá mezi širokou veřejnosti známým a oblíbeným tématem. Ještěři v nás od pradávna vytváří negativní emoce. Jakmile si však uvědomíme jejich důležitost v ekosystému a klidnou povahu plazů, není co řešit.

Autor textu: 

Veronika Kopřivová

Autoři  nebo zdroje fotografii (dle pořadí fotografií): 

1 - Martin Thum, 2 - www.abicko.cz, 3 - Zdeněk Hromádko, Naturefoto 2000, 4 - Jitka Syrová, www.itras.cz, 5 - Luboš Mráz, www.naturfoto.cz, 6 Petr Korelus - pohledydoprirody.snadno.eu, 7 - www.vysnenazahrada.cz, 8 - www.pomahamprirode.cz, 9 a 10 - 4bydleni.cz

Další text k výrobě hadníku najdete zde.