• E-mail: info@zelenadomacnost.com
  • Petr Dobrý

O ptácích


(Foto Martin Thum)

Přestože počty zejména některých druhů ptáků v naší přírodě dramaticky klesají, můžeme se, alespoň občas, s některými ptačími druhy setkávat i v místech, kde žijeme. Nemáme ambice je zde všechny popisovat (existuje naštěstí mnoho ornitologicky zaměřených webů – linky na některé najdete pod článkem). Zde najdete spíše obecné rady, jak ptákům pomoci právě na vaší zahradě a jak je na ni přilákat.

Proč je dobré mít ptačí sousedy

Ptačí zpěv, jejich poletování ze stromu na strom, stavba hnízd nebo zaplňování hnízdní dutiny, vzorná péče o potomstvo, často nemotorná ptáčata po opuštění hnízda, která se musí co nejdříve naučit dobře létat… Z toho všeho se můžeme těšit, pokud máme ptačí sousedy. A nejen to. Mnoho druhů ptáků je hmyzožravých, a tak nás zbaví obtížného hmyzu.

Jak je přilákat na zahradu a jak jim zde pomoci

Říká se, že láska prochází žaludkem, a proto samozřejmě jednou z cest, jak ptáky na zahradu nalákat, je nabídnout jim dostatek potravy. Tím není myšlen jen dostatek jídla v době tolik potřebného zimního přikrmování, ale celoroční pestrá nabídka vaší zahrady. Čím pestřejší ta nabídka bude, tím různorodější budou naši ptačí sousedé.


(Foto Martin Thum)

Každý druh ptáka má vlastní potravní nároky. Některé druhy preferují semínka (vrabec, zvonek, pěnkava), jiné mají rády i ovoce (špaček), hmyz (lejsek, rehek, konipas, vlaštovka, jiřička) nebo larvy a měkkýše (kos, drozd, červenka). Některé druhy dokonce mění potravní režim v průběhu roku podle dostupnosti: například kos a červenka loví v létě žížaly a další hmyz, na podzim ozobávají bobule (černý bez) a v zimě se živí i zrním na krmítku.


Takže pokud chcete nalákat do zahrady co nejvíce druhů ptáků po celý rok, je třeba zajistit co nejširší sortiment potravy: Hmyz, larvy a další kořist si ptáci loví v kompostu, hromadě dřeva, u vody, květin a ovocných stromů, na mrtvém dřevě, u hromady kamenů (skalka) nebo ve vysoké trávě.

Semínka si ptáci najdou pod květinami, v křovinách a v zimě na krmítku – viz zimní dokrmování dále.

Na ovoci a bobulích si ptáci pochutnávají na ovocných stromech (jabloně, hrušně, třešně), na některých keřích (černý bez, růže šípková, kalina, hloh, cesmína, tis, atd.), na popínavých rostlinách (břečťan, psí víno, atd.). 

Lze doporučit výsadbu těchto rostlin, ale seznam by mohl být daleko širší:

Dřišťál, hlohyně, muchovník, skalník, jeřáby a aronie, bezy (Sambucus nigra, S. racemosa), plody okrasných i užitkových jabloní (Malus), rakytník řešetlákový, tis, brslen, hlohy, kaliny, růže, zimolezy, trnka, cesmíny, pámelník, ptačí zob, jalovec, zerav, zimolez, zimostráz, střemcha či šeřík, břečťan, přísavník. 

(Foto: Martin Thum)

Z květin okrasné „bodláky“ (např. máčka - Eryngium, štětka - Dipsacus fullonum, ostropestřec mariánský), kakosty (Geranium), chrpy (Centaurea), andělika (Angelica), pupalka (Oenothera biennis), černucha (Nigella damascena), slunečnice (Helianthus anuus), mák, jitrocel, okrasné trávy - proso (Panicum), dochan (Pennisetum), metlice (Deschampsia) nebo třtina (Calamagrostis).

Jakýkoliv zásah pesticidem tyto zdroje potravy znehodnocuje.

(Foto Martin Thum)

Stejně jako my lidé i ptáci potřebují k životu vodu. Voda je klíčový prvek na zahradě, jak pro pití, tak jako zdroj potravy (hmyz) a pro koupání ptáků. Nejlepší je jezírko bez ryb, částečně na slunci s mělkým a otevřeným břehem a s vodní vegetací. V zimě je voda stejně důležitá, hlavně když jsou okolní vodní plochy zamrzlé a není sníh. Pak je možné rozmrazit menší část jezírka třeba pomocí vibračního motůrku (min. spotřeba el. energie – koupíte ve specializovaných prodejnách na jezírka).

Stejně jako z hlediska potravy, každý druh ptáka má i vlastní nároky, co se týče prostředí pro hnízdění. Některé druhy preferují stavění hnízda vysoko ve stromě (holub hřivnáč, hrdlička, krahujec, havran, straka), jiné nízko na stromě (kos, drozd) nebo v hustém keři (ťuhýk, pěnice), v hromadě dřeva (červenka, střízlík) nebo přímo na zemi ve vysoké trávě (bažant, strnad). Živý plot a popínavé rostliny nabízejí velice zajímavé hnízdící prostředí pro hodně zahradních druhů, jiní ptáci hnízdí na budovách (vrabec, konipas, lejsek, rehek, holub domácí, vlaštovka, jiřička, rorýs). Vy můžete ptákům usnadnit zahnízdění umístěním ptačích budek – viz níže.

Ideální ptačí zahrada by měla být co nejvíce rozmanitá a obsahovat vhodné biotopy poskytující potravu a prostředí vhodné pro hnízdění: jezírko, kompost, hromadu dřeva, živý plot, popínavé rostliny, ovocné stromy, bobule (černý bez a šípková růže), trávy a křoviny, záhony, skalku, vysoký strom, mrtvé dřevo…

Přikrmování na krmítku pomůže ptákům přežít náročné zimní podmínky. Důležité je zvolit správné krmítko a dobře jej umístit. Zamezíme tak napadení ptáků predátory (kočky, kuny) při pobytu na krmítku, ale také šíření ptačích nemocí, které se přenášejí potravou znečištěnou ptačím trusem.

Krmítko by mělo být umístěno tak, aby predátor nemohl ptáky překvapit. Tipy, jak na to, naleznete zde.

Krmítko by se mělo dát velmi snadno čistit. Pokud zvolíme klasické „domečkové“ krmítko, mělo by mít odnímatelné dno, ale lepší jsou krmítka válcová. Ta se nejen dobře čistí, ale zamezuji i kontaktu semínek s trusem. Velmi dobrá jsou násypná krmítka, která chrání potravu před povětrnostními podmínkami a omezují i znečištění potravy ptačím trusem.

Neměli bychom zapomínat ani na ptáky, kteří na krmítka se zrním nelétají, a dát jim ovoce (jablka) a také nějakou potravu do vhodného krmítka na zemi.

Pokyny, čím krmit, naleznete zde. Důležité je krmit pravidelně od konce podzimu do jara, krmítka doplňovat pravidelně (pozor na plesnivění), volit takové krmítko, kde je potrava v suchu, a po kontaktu s krmítkem si umýt ruce.

V poslední době je stále častější onemocnění ptáků trichomonóza. Napadá hlavně zvonky zelené, ale i jiné druhy ptáků. Nemocní jedinci jsou apatičtí, nemohou polykat potravu. Posedávají na krmítku a velmi brzy hynou. Pokud se s podobnými příznaky setkáme, doporučuje se přestat krmítko používat po dobu 2 týdnů, aby nedocházelo k šíření nemoci. Ta se totiž šíří mezi ptáky vzduchem právě při setkávání na krmítkách. Pro lidi není tato nemoc nebezpečná.

V přírodě i na zahradách ubývá starých doupných stromů, a proto ptáci velmi ocení instalaci ptačích budek ve vašem okolí. Je však potřeba budky správně umístit, aby byla ptáčata i rodiče v bezpečí před predátory, zároveň také zvolit kvalitní ptačí budky. S ohledem na přemnožené kočky se dobrý výběr opravdu vyplatí, tedy pokud nechceme, aby budka sloužila jako krmítko pro kočky nebo kunu z okolí. Spousty tipů, jakou budku zvolit a jak ji umístit, naleznete zde.

V dnešní době jsou naše domy čím dál více prosklené. To je příjemné a hezké pro nás, ale pro ptáky jsou nezabezpečené skleněné plochy smrtelně nebezpečné. Odhaduje se, že každý rok zahyne v Evropě nárazem do skla neuvěřitelných 100 milionů ptáků. Pokud i vy nacházíte mrtvolky pod okny, mrkněte zde. Je opravdu celkem snadné ptáky před nárazy ochránit.


Na ptáky mysleme i při případném kácení stromu, řezání živých plotů a popínavých rostlin, ale i sekání trávy. Pokud to lze, dělejme tyto činnosti mimo hnízdní dobu, případně nejprve oblast důkladně prozkoumejme. Předejdeme tak zbytečným úhynům ptáčat (ale i třeba netopýrů nebo veverčat) při pádu stromu nebo zničení hnízda na zemi nebo těsně u země sekačkou.

Při podzimním úklidu spadaného ovoce ponechme část ležet jako ptačí potravu a stejně tak i zimní jablka ponechaná na stromě jsou v zimě vítaným přísunem vitamínů ptačím strávníkům. I pro ptáky platí, že insekticidy a další chemie jim škodí.

Při rekonstrukci domu myslete na obyvatele hnízdící ve škvírách ve zdech nebo na fasádách. Více v sekci Živý dům tohoto webu.

Je jen na nás, zda místo, kde žijeme, bude takové, že si o něm budou povídat svou ptačí řečí i ti ptáci, kteří na zimu odlétají do teplých krajin, a těšit se na jarní návrat tamtéž. A ti, kteří na zimu zůstávají, zase budou vědět, že právě tady „U NÁS“ je dobře a i v tom největším mraze a sněhové nadílce zde najdou těch svých pár semínek, které jim pomohou tenhle nečas přečkat. Je fajn vědět, že to „U NÁS“ může být i jen zahrada o pár metrech čtverečních, nebo i jen balkon nebo parapet. Tak málo našim opeřeným sousedům stačí. Je jen na každém z nás, zda jsme ochotni jim to poskytnout.

Zajímavé linky:

Blogy s ptačí tématikou najdete zde.

Ochrana ptáků před nárazy do skel a před predátory: www.ochranaptaku.cz

Široká nabídka ptačích budek, krmítek, krmení pro ptáky nebo polepů na skla proti nárazům: www.zelenadomacnost.com

Česká společnost ornitologická: www.birdlife.cz

Slovenská společnost ornitologická: www.vtaky.sk

Databáze pozorování ptáků v ČR: www.birds.cz

Pražská ornitologie: prague-ornithology.webnode.cz

Spring Alive: www.springalive.net

Autor textu:

Větší část textu této ptačí kapitoly napsal Denis Matthey, kterému tímto moc děkujeme za spolupráci. Jeho skvělé FB stránky, kde se můžete pochlubit svými ptačími (nejen) zážitky ze své zahrady, najdete ZDE a ZDE

Autoři fotografií:

Krásné ptačí fotky nám také ochotně poskytli Denis Matthey a Martin Thum. Ostatní fotografie Wildlife World a Schwegler. Všem děkujeme moc.